Krystof - Krystof

A zatím chudák měl, v popelnici haldu starejch krámů.

Kdyby uměl mluvit, řek' by snad (pápápápá)

Zimou schoulenej: «Nechtě mě spát.

(pápápápá)

Nechte mě tu být, možná že nebudu chtít žít.»

Malej Kryštof snil o světě, co zná i lidskou něhu.

A teď utopen spí v řece, která měla stovky břehů.

Kdyby uměl mluvit, řek' by snad: (pápápápá)

«Já jsem nechtěněj, nechte mě spát.

(pápápápá)

Tak nechte mě tu být, možná že nebudu chtít žít.»