Pasážová revolta - Aleš Brichta Band, Karel Kryl

Nosíme z módy kopretiny, čímž okrádáme stáda

A vůl, kdys’jméno obětiny, je titul kamaráda

Na obou nohách vietnamku a jako komfort hlavu

Na klopě placku jak psí známku — znak příslušnosti k davu

I naše generace má svoje prominenty

Program je rezignace a facky argumenty

Potlesk je k umlčení a pískot na pochvalu

A místo přesvědčení jen pití piva — z žalu

Pod zadkem stránku Dikobrazu, vzýváme zlatý tele

Sedáme v koutcích u obrazů, čekáme Spasitele

Civíme lačně na měďáky, my — Gottwaldovi vnuci

A nadáváme na měšťáky, tvoříce Revoluci

I naše generace má svoje kajícníky

A fízly z honorace a skromné úředníky

A tvory bez svědomí a plazy bez páteře

A život v bezvědomí a lásku — k nedůvěře

Už nejsme, nejsme to, co kdysi, už známe ohnout záda

Umíme dělat kompromisy a zradit kamaráda

A, vděčni dnešní realitě, líbáme cizí ruce

A jednou zajdem na úbytě z tý smutný revoluce

I v naší generaci už máme pamětníky

A vlastní emigraci a vlastní mučedníky

Recitál: A s hubou rozmlácenou dnes zůstali jsme němí

Ne, nejsme na kolenou — ryjeme držkou v zemi!