17 - Aneta Langerova

Jenom mi povídej

Co cejtíš, jak se máš

I když nic neříkáš

Tak mi stejně povídáš

Do svůdnejch pohledů

Tak do těch nejedu

Nelžu a nekradu

Jsem pozadu

Jen si pozor dávám

Co ještě rozdejchám

Před sebou prázdnej tác

Na něm tvejch sedumnáct

Jak tenhle hlavolam

Tak asi poskládám

Před sebou prázdnej tác

Na něm tvejch sedumnáct

V tý prázdný kantýně

Začínáš tak nevinně

Život je prázdnej tác

Tvý přání za chvíli

Zmizí, třeba nebyly

Kdy se černý myšlenky

V bílý promění

Když se obraz rozpouští

Jako led na poušti

Pískovou mandalu

Vítr rozfouká

Jen se občas ptávám

Jsem tohle ještě já?

Přede mnou prázdnej tác

Na něm mejch sedumnáct

Jak tenhle hlavolam

Tak asi poskládám

Přede mnou prázdnej tác

Na něm mejch sedumnáct

V tý prázdný kantýně

Začínám tak nevinně

Život je prázdnej tác

Jestli to rozdejchám

A jestli vůbec mám

Aa to se ptám

Život je prázdnej tác

Jak prach mi usedáš

Na usedavej pláč

Dík, že mě nezvedáš

Neříkáš: «Není zač»

Pískovou mandalu

Sfoukne vítr pomalu

Jak mniši v Tibetu

Já to všechno zametu

Život je jen prázdnej tác

Život je jen prázdnej tác

Život je jen prázdnej tác