Memento - Euthanásia

V tmách nenajdešcestu ~ivota svou,

Mra

na kryjírozbYesk,

Zkus zahnat pYedtuchu zlou.

TváY, co jsi znal, ve snech probouzí~al

Touha pátrat po pravd

T nutíse zradou se rvát.

Kle

íša prosíš, chcešodpov znát.

Kolik dno a cest projdešbídou?

Na konci snad vyY

enýje ráj slíbený.

Kle

els a prosils, v chladu svíce pohaslá

A ne~ sbohem matce svédals.

Snad v Yils, ~e mášu~ na dosah d dictvípYedko svých.

Však najít ten vysn nýgrál mysl sou~í,

Mezi nebem a zemíjsi jen prach,

Jak toulavípsi na cestách.

Záblesk a ostYíu~ protínaj ti zrak

NepYátel záš?

t vzpouzí.

U~ neníz leso cesty zp t, smrt je jen nouzí.

Chvíle je dlouhá, kdy~ cítíšv

ný~ár

Ve stopách svých konec vidíš.

Jen stín nad je ti zbyl, po zázraku tou~íš.

Pohled matnýv kalu~ích ti zbyl, úzkost rdousíš.

VstaH a b ~, snad ješt je

as,

Ne~ vodu ~ivota rozprodáš.