Amfora - Hana Hegerova, Rostislav Černý, Jiří Srnec

K malému oknu do dvora

Nemocí svojí přikována

Vyhlížet chodím doktora

Dole však stojí amfora

Na které sedí černá vrána

Svůj vraní výsměch krákorá

Sklem okením horké čelo ochladím

Čím však zadržím slzy, co hloupě roním

Vím, nechci víc, jen slyšet tě tu jít

Tím snad zastavit svůj pláč

Stihla mě střela Amora

Teď po ní zeje ve mně rána

Které je třeba doktora

Jsem jako puklá amfora

Na které sedí černá vrána

Svůj vraní výsměch krákorá

Pukla jsem vzteky, tak to bývá

Někdo jde jen tak kolem, sotva ví

Že raněn láskou, zpátky se nepodívá

A vraní skřeky ty to nespraví

Asi mi chybí pokora

Že chci být hodně hodně milována

Snad je to příliš pro tvora

Který má okno do dvora

Na kterém stojí amfora a

Na ní sedí černá vrána

Která svůj výsměch krákorá

Že jsem jak puklá amfora

Znova a znova slepována

A moje otevřená rána

A moje otevřená rána

Marně čeká doktora