Pochval strom za zelený listí - Helena Vondráčková

Když mi říká, že jsem krásná,

hned jsem rudá jako mák a ne-li víc.

Jako naschvál si pak vlasy spustím,

nikdy nevím dál, co na to má se říct.

Když se uklidním, odpovím

na půl úst jen tak: Páni, ty jsi lhář.

Ale potají jdu k zrcadlům,

jdu blízko k nim a prohlížím svou tvář.

Vždyť, kdo krásu nevidí,

světu jí nepřidá.

Pochval strom a plno má květů,

léto chval a děkuj létu a je bez mraků.

A kde slepě muž a žena jdou,

nevidouce nenajdou plno zázraků.

Pochval strom za zelený listí,

pochval jej a budeš jíst jablka červená.

A hlaď kytku zvadlou předloni,

a spolu s ní se rozvoní i růže tvá.

Jsi krásná, to mi řek,

to řek, balzám na mou líc.

A co zmůže skříňka líčidel,

co make-up, pár slov je víc.

Vždyť jejich zvuk dal mé tváři smysl,

jak ho dá krev tepnám a nebo toulci šíp.

Ano mám v sobě sedm krás,

tak hleď, abys je nepropás, jen se dívej líp.

Vždyť, kdo krásu nevidí,

světu jí nepřidá

Pochval strom a plno má květů,

léto chval a děkuj létu a je bez mraků.

A kde slepě muž a žena jdou,

nevidouce nenajdou plno zázraků.

Pochval strom za zelený listí,

pochval jej a budeš jíst jablka červená.

A hlaď kytku zvadlou předloni,

spolu s ní se rozvoní i růže tvá.

Pochval strom a plno má květů,

léto chval a děkuj létu a je bez mraků…