Minulost - Jaromír Nohavica

Jako když k půlnoci na dveře zaklepe nezvaný host

Stejně tak na tebe za rohem čeká tvoje minulost

Šaty má tytéž vlasy má tytéž a boty kožené

Pomalu kulhavě za tebou pajdá až tě dožene

A řekne

Tak mě tu máš

Tak si mě zvaž

Pozvi mě dál

Jestli mě znáš

Jsem tvoje minulost

V kapse máš kapesník který jsi před léty zavázal na uzel

Dávno jsi zapomněl to co jsi koupit měl v samoobluze

Všechno cos po cestě poztrácel zmizelo jak vlaky na trati

Ta holka nese to v batohu na zádech ale nevrátí

Jen říká

Tak mě tu máš

Tak si mě zvaž

Pozvi mě dál

Jestli mě znáš

Jsem tvoje minulost

Stromy jsou vyšší a tráva je nižší a na louce roste pýr

Červené tramvaje jedoucí do Kunčic svítí jak pionýr

Jenom ta tvá pyšná hlava ti nakonec zůstala na šíji

Průvodčí kteří tě vozili před léty dávno nežijí

Tak mě tu máš

Tak si mě zvaž

Pozvi mě dál

Jestli mě znáš

Jsem tvoje minulost

Na větvích jabloní nerostou fíky a z kopřiv nevzroste les

To co jsi nesnědl včera a předvčírem musíš dojíst dnes

Solené mandle i nasládlé hrozny máčené do medu

Ty sedíš u stolu a ona nese ti jídlo k obědu

A říká

Tak mě tu máš

Tak si mě zvaž

Pozvi mě dál

Jestli mě znáš

Jsem tvoje minulost

Rozestel postel a ke zdi si lehni ona se přitulí

Dneska tě navštíví ti kteří byli a kteří už minuli

Každého po jménu oslovíš neboť si vzpomeneš na jména

Ráno se probudíš a ona u tebe v klubíčku schoulená

Řekne ti

Tak mě tu máš

Tak si mě zvaž

Pozvals mne dál

Teď už mě znáš

Jsem tvoje minulost