Střepy - Karel Kryl

1. V ulici leží stín spuštěný z vesmíru

Spadaly do hlubin figurky z papíru

Jednoho dne tě omrzí vše, čím jsi dosud žil

Zbudou ti oči pro slzy a střepy z rozbitého zrcadla snů

2. Koukáš se na lidi, všechno se propadlo

Tvé oči uvidí odporné divadlo

Všechno je nějak jinačí, svou kůži vyměníš

A zjistíš, že ti nestačí jen střepy z rozbitého zrcadla snů

Ref: Broukáš si pomalu tesklivou melodii

Když bloumáš ulicí, cítíš se sám

Vyčteš si z křišťálu těžkou melancholii

Říkáš si: měsíci, jsi starý krám!

3. Městem se míhají opilá zrcátka

Oči ti říkají: lidi jsou zvířátka

Pohled ti halí temný stín, jsi nějak rozladěn

Tvůj nepochopitelný spleen jsou střepy z rozbitého zrcadla snů